Pojeďte do Prahy aneb Krajina Postnaturalia Krištofa Kintery

Označit výstavu výtvarných děl za fascinující je dílem troufalé a dílem úctyplné. Připadá mi však, že přídomek „fascinující“ je v případě výstavy Krištofa Kintery v pražském Rudolfinu zcela na místě. Její název „Nervous Trees“ je tajuplný a budí zvědavost.

 

Netušící návštěvník vchází po schodech do posvátných prostor Rudolfina a rychle se ocitá v umělcově světě plném šokujících instalací, počínaje zborceným lustrem v první místnosti. Hned v dalších dveřích se mu naskýtá pohled, který bere dech: Postnaturalia je krajina vytvořená z elektrosoučástek na ploše několika arů (sic!) a slovy samotného autora „připodobňuje estetiku přírody a jejích systémů estetice elektronických systémů“. Divák může nabýt pocitu, že se octl poblíž obrovské modelové železnice, ovšem environmentálně citlivý návštěvník zprvu jen zírá v němém úžasu na až neskutečnou podobnost umělcovy krajiny s realitou sídelních celků. Postnaturalia dává možnost prožít chvíle hluboce niterného prožitku obavy z budoucna, který je po celou další prohlídku doprovázen obdivem k invenci i řemeslné zručnosti Krištofa Kintery a jeho četných spolupracovníků. Odcházeje z největšího sálu může pozorný divák spatřit i tlustý svazek vodičů, které symbolizují nezbytnost mocného energetického dotování znázorňovaného systému. Postnaturalia však zdaleka není jediným ohromujícím objektem této výstavy. Expozice dává například nahlédnout rovnou do umělcova ateliéru s obrovským množstvím rozpracovaných děl, materiálů i nástrojů. V dalších prostorách jsou mnohé z exponátů „oživeny“ – třesoucí se umělé stromy nesoucí planetu, pyramida automatických praček, z nichž mnohé jsou střídavě v provozu, stovky balónků a míčů v obrovské kytici. Podivuhodné jsou i spousty vysoko zavěšených roztodivných kreseb, tisíce kousíčků volně poletujícího polystyrénu v místnosti s Public Jukeboxem a mnoho, mnoho jiného – vybízejícího k zamyšlení svou provokativností, budícího hrůzu i úsměv. Projít si „lesem nervózních stromů“ je zážitkem, který návštěvníka věru nenechá v klidu. Přinutí ho, aby nad umělcovým poselstvím uvažoval ještě dlouho po návštěvě Rudolfina. A to se na výstavách nestává zase tak často.

 

(výstava je v Rudolfinu otevřena do 26. listopadu 2017 denně kromě pondělí, vstup je zdarma)

 

Aleš Máchal

© LIPKA 2018