MENU

DEŠŤOVÉ ZÁHONY

Kape, mrholí, krápe, prší, cáká, lije… Voda padá na střechu, stéká okapem a mizí v kanálu, aby se přes čističku odpadních vod vrátila zase co nejrychleji do řeky a rychle pryč. Nebo to může být jinak?


Voda padá na střechu, stéká okapem a pomalu se vsakuje, vyživuje rostliny, odpařuje se z jejich listů, ochlazuje okolí. Přebytečná přetéká do jezírka, vytváří životní prostředí volně žijícím živočichům a vodním rostlinám, odpařuje se a opět ochlazuje okolí. Tam, kde spadla jako srážková voda, je zadržována co nejdéle a využívána, neodtéká překotně z krajiny.


Právě kvůli dobrému hospodaření s vodou a zadržování vody v krajině budujeme v zahradách kolem lipkových pracovišť dešťové záhony.

 

Záhony mohou využívat vodu z okapů, ale i ze zpevněných ploch jako jsou cesty či chodníky, neměly by však být příliš blízko základům staveb. Výměra takového záhonu by měla odpovídat 20 % plochy, z níž vodu sbíráme, u propustnějšího podloží by mělo stačit i 10 %.

 

JAK NA DEŠŤOVÉ ZÁHONY?


Nejprve strhneme drn, pak vyhloubíme mírně se svažující prohlubeň, na jedné straně musíme zajistit pro případ extrémních dešťů přepad do jezírka nebo alespoň do trávníku. Substrát by se měl skládat ze stejných dílů písku, ornice a kompostu, aby vodu jímal jako houba a pak ji postupně uvolňoval.

 

Rostliny na dešťový záhon vybíráme z druhů, které dobře zvládají střídání vlhkého a suchého období.

 

Mezi vhodné rostliny patří kyprej vrbice, sadec konopáč, denivky, kosatce, rdesna, hvězdnice či tužebníky, z trav proso či bezkolenec a z cibulovin lze zasadit bledule, narcisy, řebčík, pažitku či česnek. Dokud se porost nezapojí, je vhodné záhon mulčovat třeba vrstvou štěrku či kačírku, který snižuje odpar v suchém období.


Dešťový záhon tak nejen zatraktivňuje zelené plochy kolem lidských sídel, ale zvyšuje biodiverzitu na pozemku, poskytuje útočiště volně žijícím živočichům a zlepšuje mikroklima prostředí vyšším výparem.

Fotogalerie:


**