Kape, mrholí, krápe, prší, cáká, lije… Voda padá na střechu, stéká okapem a mizí v kanálu, aby se přes čističku odpadních vod vrátila zase co nejrychleji do řeky a rychle pryč. Nebo to může být jinak?
| Voda padá na střechu, stéká okapem do jezírka, přebytečná přetéká do záhonu a pomalu se vsakuje, vyživuje rostliny, odpařuje se z jejich listů, ochlazuje okolí. Přebytečná přetéká do jezírka, vytváří životní prostředí volně žijícím živočichům a vodním rostlinám, odpařuje se a opět ochlazuje okolí. Tam, kde spadla jako srážková voda, je zadržována co nejdéle a využívána, neodtéká překotně z krajiny.
Záhony mohou využívat vodu z okapů, ale i ze zpevněných ploch jako jsou cesty či chodníky, neměly by však být příliš blízko základům staveb. Výměra takového záhonu by měla odpovídat 20 % plochy, z níž vodu sbíráme, u propustnějšího podloží by mělo stačit i 10 %.
JAK NA DEŠŤOVÉ ZÁHONY? Na pracovišti Jezírko stéká voda ze střechy stodoly nejprve do malého zahradního jezírka, z něj se přebytečná přelévá do níže položeného dešťového záhonu. Na něm jsme nejprve strhli drn, pak vyhloubili mírně se svažující prohlubeň, u níž je na spodní straně zajištěn pro případ extrémních dešťů ještě přepad do trávníku.
Substrát v záhonu se skládá ze stejných dílů písku, ornice a kompostu, aby vodu jímal jako houba a pak ji postupně uvolňoval. |
 |
Rostliny na dešťový záhon jsme vybrali z druhů, které dobře zvládají střídání vlhkého a suchého období, jako jsou kyprej vrbice, sadec konopáč, denivky, kosatce, rdesna, hvězdnice či tužebníky, z trav proso či bezkolenec a z cibulovin lze zasadit bledule, narcisy, řebčík, pažitku či česnek. Dokud se porost nezapojí, je vhodné záhon mulčovat třeba vrstvou štěrku či kačírku, který snižuje odpar v suchém období.
Dešťový záhon tak nejen zatraktivňuje zelené plochy kolem lidských sídel, ale zvyšuje biodiverzitu na pozemku, poskytuje útočiště volně žijícím živočichům a zlepšuje mikroklima prostředí vyšším výparem.
Fotogalerie:
