Planeta na talíři

Vaříme s láskou, vaříme (s) rozumem. Věděli jste, že produkce potravin přispívá ke globálním emisím skleníkových plynů z více než čtvrtiny? A aby toho nebylo málo, jedna třetina celosvětové produkce se nakonec stejně vyhodí. Plýtváním tak netrpí jen naše peněženky, ale i životní prostředí. Co můžeme udělat jinak při vlastním stravování a jaké jsou časté mýty o uhlíkové stopě jídla?

Výběr potravin s sebou nese neskutečné množství dalších souvislostí. Zodpovědný strávník neřeší jen ekonomickou stránku, ale i to, v jakých podmínkách žijí zvířata, která jíme, kolik chemických prostředků nejen na polích využíváme a jak náročná byla jejich výroba, jak se v procesech spotřebovává a znečišťuje voda, jak produkcí potravin měníme biodiverzitu druhů, jak nešetrným hospodařením v krajině snižujeme její schopnost odolávat erozi…

Velkým problémem nešetrné spotřeby potravin je uhlíková stopa, kterou produkce jídla zanechává. Její výpočet zahrnuje množství skleníkových plynů vypuštěných do atmosféry, které vzniknou při produkci, zpracování, skladování, dopravě, prodeji i spotřebě potravin včetně emisí z výroby i likvidace potravinových obalů.   V Česku největší podíl skleníkových plynů tvoří oxid uhličitý. V produkci potravin je důležitým skleníkovým plynem i oxid dusný a metan. Emise se přepočítávají na ekvivalentní množství oxidu uhličitého – označované zkratkou CO2e. Běžně se uvádí, kolik CO2e je vyprodukováno na 1 kg potraviny. Které potraviny mají největší uhlíkovou stopu? Mnohé z vás zřejmě nepřekvapí, že nejméně šetrnou surovinou v kuchyni je hovězí a skopové maso (až 60 kg CO2e na 1 kg suroviny).   Možná jste ale netušili, že když sníte půlkilový steak, má to ve výsledku stejný dopad na životní prostředí jako propálení 10 litrů benzínu při cestě autem. Spotřeba 1 litru benzínu představuje totiž emisní zátěž 2,39 kg CO2e.

Steak pěšky versus vegetariánská restaurace autem

Představme si modelovou situaci s návštěvou restaurací. Vegetariánská je 30 km daleko, takže (na 2 dospělé osoby) projedeme 4 litry benzínu, tj. 10 kg CO₂e. V hospodě si dáme dostatečně velké, vegetariánské menu do 2 kg CO₂e. I s pitím a zákuskem to bude za večeři 5 kg CO₂e, s nešetrnou cestou tedy 15 kg CO₂e.

Kdybychom si v restauraci, kam nepojedeme autem, ale dojdeme pěšky, dali 2 steaky z hovězího zadního (2x 250 g) a nic k tomu, bude jejich uhlíková stopa něco přes 25 kg CO₂e. S přílohou, zákuskem, pivem či kávičkou se dopracujeme na 30 kg CO₂e. Opravdu šetrné k přírodě by tedy bylo dojít si do restaurace na vegetariánské menu pěšky nebo něco dobrého uvařit z vlastních surovin ze zahrádky.

Šikovné přehledy a kalkulačky uhlíkové stopy potravin najdete např. na:

• Offsetujeme CO₂
• Nutristopa.cz
• Hnutí Duha: Cesty jídla
• BBC: Climate change food calculator
• Food Carbon Emissions Calculator
• The big Climate Database

Co je důležité: navzdory vyšší uhlíkové stropě potravin, které se dováží ze zahraničí, mají rostlinné potraviny pořád 20–80x menší stopu než masné produkty. Recept na zdravější planetu tedy tkví v nakupování méně masa, mléka i sýrů. Žádoucí je upřednostnit místní a sezónní rostlinnou stravu a celkově snižovat plýtvání. O etické stránce živočišné výroby si můžete přečíst např. na Soucitne.cz. Na 30 vegetariánských receptů, u kterých najdete i spočítanou uhlíkovou stopu, vám již brzy nabídneme v připravované kuchařce Planeta na talíři aneb Recepty pro budoucnost.

Jak nejen v Brně sehnat lokální a etické produkty?

• Domácí produkty Brno a okolí – skupina na Facebooku
• Sezónní kalendář ovoce a zeleniny
• Přehled KPZ Brno
• různé farmářské a bio bedýnky, např. Svět bedýnek