Štěstí přeje připraveným – i v 21. století

Už při prvním nahlédnutí do nedávno vydané obsažné publikace s poetickým názvem Ruka noci podaná se člověku vybaví mezinárodní skautské heslo „Be Prepared“, které v českém znění „Buď připraven“ už desítky let zdobí opasky českých skautek a skautů. Snahou pětice autorů, jimiž jsou Václav Cílek, Ferdinand Šmikmátor, Josef Juránek, Lukáš Heinz a Petr Horký, je poskytnout lidem, kteří berou možnost krize vážně, řadu praktických návodů k přečkání, resp. k přežití kritických situací a období, jakými mohou být blackout či epidemie, povodně, nedostatek potravin a pitné vody i mnohé jiné kolapsy včetně sociálních nepokojů. Přes závažnost tématu kniha nestraší, neděsí, přesvědčivě však zdůvodňuje potřebnost „být připraveni“. Její obsah je mnohem konkrétnější a podrobnější, než tomu bylo v předchozí knížce editované rovněž Václavem Cílkem na obdobné téma (Václav Cílek, ed. Tři svíce za budoucnost – návody a nápady jak přežít konec světa. Praha: Novela bohemica 2012).

 

Cílem knihy není snaha šokovat ani ohromit a už vůbec ne zdrtit čtenáře černými vizemi blízké budoucnosti. Autoři navrhují přijetí postoje, jehož principem je přesvědčení, že „pro krásu a hodnotu tohoto světa chci chránit sebe, své blízké a vše dobré, co nás obklopuje“ a dodávají: „A kdyby vám to přišlo moc patetické, tak to udělejte už proto, že to je větší sranda.“ Odlehčení je to sympatické, nicméně na čtyřech stech následujících stranách této publikace mnoho legrace nenajdeme. Vrchovatou měrou a s neobvyklou konkrétností jsou zde popisována úskalí všemožných krizí i možnosti jejich individuálního či rodinného řešení. Uváděná doporučení zahrnují širokou škálu: od všeobecně známé Foglarovy krabičky poslední záchrany (KPZ) přes obsah evakuačních zavazadel, potravinové rezervy, vhodné vybavení počínaje dobrým nožem až po osvědčené, resp. navrhované způsoby chování a jednání v krizových situacích. Druhá část knihy obsahuje spousty konkrétních příkladů, např. ze cvičení na téma blackout, které se uskutečnilo v únoru 2014 v Praze.

 

Při čtení nejobsažnější, třetí části knihy jsem si připomněl, jak jsme se léta snažili našim studentům vštěpovat poznání, že je dobré osvojovat si dobrovolnou skromnost také proto, abychom předešli okolnostmi vynucené nedobrovolné skromnosti. Všichni spoluautoři kladou ve svých textech důraz na snahu rychle se přizpůsobit změněným podmínkám v době krize a doporučují čtenáři, aby si nejen pomohl sám, ale abychom si v takových situacích dokázali pomoci navzájem. Vůle přežít musí být nezbytně provázena rovnováhou mezi odvahou a pokorou. Což zní rozumně, avšak dosáhnout takového stavu mysli je pro netrénovaného člověka velmi obtížné. I proto kapitoly této části přinášejí stručná pravidla pro případy živelných katastrof a nepředvídaných událostí. Postupně se dozvídáme mnoho zajímavého o tématech týkajících se dýchatelného ovzduší, nouzového opatřování pitné vody, důležitosti předzásobení vhodnými potravinami (včetně jednoduchých receptů) i péče o zdraví v krizových podmínkách. Další kapitoly přehledně uspořádaného textu jsou věnovány nářadí a dalšímu potřebnému vybavení, provizorním obydlím, opatřování tepla, přizpůsobení finančnímu kolapsu, životu bez auta, přežití v mrazech. Poslední kapitola knihy má příznačný název: Naprosto uklidňující závěr. A ten je na místě, poněvadž předchozí četba věru není žádnou humoreskou. Přesto (či právě proto) ji mohu do knihovničky každého pedagoga velmi vřele doporučit.

 

Aleš Máchal, 22/01/19

 

Cílek, V., Šmikmátor, F., Juránek J., Heinz, L., Horký P. Ruka noci podaná. Praha: Dokořán 2018.

zdroj obrázku

Fotogalerie:


© LIPKA 2020