Jako pavučina třpytící se v ranní rose na starém plaňkovém plotě kopaničářské chalupy je tahle knížečka pro člověka, který je schopen tak jemné dílo vnímat a chvíli zůstat v úžasu a zamyšlení nad hloubavými texty básnivého poselství Katky Bětky Kohoutové doprovázenými fotografiemi jímavých dřevořezeb jejího muže Petra a půvabnými dětskými kresbičkami synka Josífka. Katčiny verše v próze jsou živou vodou tomu, kdo nechce podlehnout environmentální úzkosti, beznaději, rezignaci. Jsou určeny lidem, kteří mají vůli a snahu nebýt přírodě zbytečně na obtíž, těm, kteří jsou si vědomi naprosté lidské závislosti na Matce Zemi. Knížečka je povzbuzením i pro ty, kterým současná podivná doba zdánlivě znemožňuje milovat své rodiny, přátele, bližní. Vlídně, leč důrazně nás vybízí, abychom dovedli svými životy prokazovat svoji vděčnost za dary, kterými nás příroda každodenně obdařuje. Dodává nám také odvahu nahlédnout na nástrahy našeho současně převažujícího způsobu žití
a pomáhá jim odolávat. Nabádá křehce, citlivě, opravdově. Čtenáři právem připadá, že žádné slovo nepřebývá ani nechybí. Autorčino pojetí náležitého způsobu života je patrné už z úvodního motta:
„Kdyby naše společnost byla skutečně vyspělá, neexistovaly by pojmy jako zdravá výživa, férový obchod nebo ekologická výchova. Každá naše potrava by byla zdravá, každý obchod by se snažil být spravedlivý a každá výchova by vedla naše děti k lásce, úctě a důvěře k naší Matce Zemi.“
Každičká věta v laskavé brožurce pramení z hluboce prožitých zkušeností a zážitků z více než desetiletého života rodiny Kohoutovy v chalupě na Žítkové pod bájnou horenkou Chabovou. Bez okázalosti hledá a nachází životní moudrost tam, kde se jí skrývá nejvíc – v přírodě, v polozapomenutých dovednostech a obyčejích našich předků, kteří se dokázali uživit prací svých rukou i na těch nejskromnějších kamenitých políčkách, sklonitých loukách, pastvinách a v lesích moravsko-slovenských Kopanic.
Tahle útlá knížečka nemusí na první dotek oslovovat každého. Jsem však přesvědčen, že cit k přírodě, k živáčkům, k Zemi je v podstatně větším počtu lidí, než by se mohlo zdát. Katčin spisek může mnoha lidem napomoci jej objevit, uvědomit si
a poupravit jejich vztah k tomu, co je na světě nejcennější.
Aleš Máchal, 22. září 2021
Dům na pomezí / Kam se ztrácí čas
(Vydala Kateřina Bětka Kohoutová vlastním nákladem v roce 2021. Zakoupení publikace je možné na stránce www.theia-zitkova.cz/dalsi-nabidka.)
Fotogalerie: