Vážené a milé čtenářstvo zpravodajů z Lipky!
Po nedobrovolné roční okénkové přestávce způsobené zdravotními obtížemi si dovoluju podělit se s vámi o radost
z vydavatelského počinu, jehož výtečná ekovýchovná úroveň mě překvapila tím nejlepším možným způsobem. Časopis Ahoj divočino letos sice vstupuje už do 4. ročníku, přesto není ani v ekopedagogických kruzích příliš známý. To je ovšem škoda, poněvadž se jedná o velice kvalitní a nápaditý čtvrtletník určený dětem mladšího i staršího školního věku. Nepochybně se jím mohou inspirovat i zájemci podstatně starší, dospělé nevyjímaje. Pro toto periodikum je příznačná dokonalá srozumitelnost veškerých textů jdoucí ruku v ruce s odbornou správností a výstižnými ilustracemi, což je kombinace, kterou nejen ekopedagogové vysoce oceňují.
Za upozornění na časopis Ahoj divočino, který bohužel není v běžné distribuci, vděčím bývalé pracovnici Lipky, naší kamarádce a vynikající ilustrátorce Blance Ponížilové, jejíž dokonalé obrázky rostlin, zvířat i biotopů jsou v každém čísle tohoto zdařilého magazínu široce zastoupeny (viz obrazová příloha), v nejnovějším čísle dokonce i krásnými vystřihovacími pohlednicemi.
Že jsem z časopisu nepokrytě nadšený já, není až tak důležité. Podstatný je názor kompetentních lidí, kteří pracují s dětmi,
a u dětí mladšího školního věku i jejich rodičů. Lipková kolegyně Alena Uhříčková kvalitu a využitelnost časopisu podrobně posoudila a její stanovisko lze shrnout takto: „Super časopis, především však pro společné čtení a rozhovory dětí s rodiči.“. Časopise Ahoj divočino s velkým nadšením pročítala i přírodymilná třeťačka Štěpánka s maminkou Šárkou Patermannovou, třebaže jí některé části připadají spíš pro starší děti. Nejvíc se jí líbí velké barevné fotografie, vystřihovánky čmeláků a komiks.
K lepšímu obeznámení s časopisem přijměte prosím pozvání na malou procházku obsahem jeho loňského ročníku. Každé číslo, věnované vždy jednomu ze čtyř ročních období, přináší pravidelné rubriky.
Originální upoutávkou jsou postavy mechových skřítků upozorňující na některé pozoruhodnosti v obsahu. Následuje Dopis z divočiny – od ještěrky, tetřeva, sokola, ale třeba i od vřetenovky krkonošské, který vlídně seznamuje čtenáře s biotopem odesílatelů dopisu a jejich způsobem života. Z kapitoly Na planetě Zemi se čtenáři dozví, co se odehrává v různých koutech světa – navštíví např. nizozemské tulipány, čínské pandy, život v severoamerické Sonorské poušti, jespáky rezavé hnízdící v Arktidě i velké asijské kočky jako tygr ussurijský či levhart. Rubrika je doplněna malou mapkou světa s vyznačeným místem výskytu zmiňovaných druhů.
Následuje Rozcvička v podobě obrázkové luštěnky, hádanek různých typů, vždy se zastoupením různých druhů rostlin
a živočichů.
Část zvaná Pozorujeme naši přírodu se na třech stranách věnuje sezónnímu dění v české přírodě a podrobně popisuje existenci nejrůznějších živáčků včetně druhů nenápadných – třeba páteříčků, předivek či pěnodějek. Skvěle vysvětluje
i tajuplné projevy světlušek či zvyklosti ťuhýků, úkryty žab, nebo třeba tajemství lišejníků.
Badatelská otázka, kterou pravidelně připravuje Martin Kříž z Chaloupek, přináší neotřelé náměty k praktickému zkoumání – jak dlouho roste list, kdo létá na hmyzí pítko, jak poznáme čistotu vody, z čeho si ptáci staví hnízda apod. Rubrika obsahuje doporučené badatelské postupy včetně vhodných pomůcek.
Na srazu se setkáme s poutavým a podrobným líčením způsobu života vybraného druhu. Čeládka je to opět pestrá – křeček polní, babočka paví oko, mlok skvrnitý i prase divoké.
Následuje originální kapitola Podobní a přesto jiní, ve které jsou barvitě přiblíženy životní cykly i odlišnosti různých druhů čmeláků, baboček, želv i datlů a strakapoudů.
Stálou součástí časopisu jsou rovněž Vystřihovánky, např. čmeláků, želv, nebo i Deskové hry.
Další skvělá rubrika se nazývá Jak to funguje v přírodě a přináší názorná vysvětlení např. opylovacích „triků“ rostlin, závislosti baboček na kopřivách nebo významu ochranných zbarvení živočichů. Výborná je i dvoustrana objasňující rozdíly mezi rolí lesníků a myslivců.
Název oddílu Rostliny se představují mluví sám za sebe. Čtenáři se dostane spousta zajímavých informací o rostlinách i zcela běžných – o pampelišce, kopřivě dvoudomé, růži šípkové i smrku ztepilém. Podobně zřejmý je obsah rubriky Národní parky se zaměřením na jejich typické a vzácné zvířecí i rostlinné obyvatele včetně tipů na rodinné výlety do našich národních parků
i chráněných krajinných oblastí. Atraktivní součástí časopisu jsou plakáty formátu A4 s nádhernými fotografiemi zvířat zmiňovaných v textech, např. ještěrky zelené, křečka polního, sokola stěhovavého, strakapouda velkého, tetřeva hlušce či rysa ostrovida.
V žádném čísle nechybí ani Řešení úkolů z čísla a také atraktivní komiks Divoká dvojka na zadní straně obálky, který vždy končí otázkou (ovšem i s nenápadným uvedením správné odpovědi). Pamatováno je i na Soutěže o ceny, jejichž výherci jsou zveřejňováni vždy v následujícím čísle a také v galerii na Facebooku časopisu.
Prostě skvělý časopis, který nám mnoho let chyběl! Však se zkuste přesvědčit sami.
Aleš Máchal, 18. 3. 2023
Kdo je Aleš Máchal?
Aleš je jedním ze zakladatelů a také prvním ředitelem Lipky. Po 40 let se věnuje environmentálnímu vzdělávání a dětem, studentům i učitelům pomáhá porozumět, jak úžasné jsou přírodní děje a jak se k našemu životnímu prostředí chovat ohleduplně a s respektem. Krátké recenze knih, které stojí za to číst, a komentářů k aktuálním událostem Aleš pravidelně připravuje pro učitele, zájemce o environmentální vzdělávání i jiné nadšence a milovníky přírody, a postupně vycházejí ve zpravodajích Lipky. Chcete-li je nacházet každý měsíc ve své e-mailové schránce, přihlaste se k jejich odběru.