Klimatické zahrady jsou malá řešení velkých problémů, významně přispívají ke zvyšování biodiverzity, podporují šetrné hospodaření se srážkovou vodou a vytvářejí vhodné prostředí pro volně žijící živočichy. Stávají se biocentry, která pozitivně ovlivňují klima, regulují vlhkost vzduchu, zachycují prachové částice a omezují hlukovou zátěž. Je i vaše zahrada takovým místem? Do klimatické zahrady patří například tyto prvky:
Svejly
Svejl je počeštěný název anglického slova swale, překládaného do češtiny jako průleh. Je to rýha vedená po vrstevnici, jejímž cílem je zadržet dešťovou vodu na daném území, zabránit jejímu stékání po povrchu do údolí a zajistit vsáknutí do půdy. Primárně je tak svejl určený pro svažité zahrady (ideálně s velkou plochou), ale lze ho vybudovat i na rovině. V příkopu se hromadí voda z dešťů, která se postupně vsakuje do půdy pod svejlem. Cílem svejlu není vytvořit vodní plochu, od toho jsou tůňky nebo retenční nádrže, svejl má zachytit a udržet vodu na pozemku a postupným opakovaným vsakováním zavodnit dané místo. Pod svejlem se za čas změní podmínky pro růst rostlin a z původně suchomilných bude možné přejít i na druhy náročnější na vláhu.
Živé ploty
Živý plot je uměle vysazená a udržovaná řada z okrasných dřevin upravovaných jako keře. Slouží jako bariéra. Doplňuje nebo nahrazuje běžný plot, může také sloužit jen jako dekorační prvek. Volnější a nepravidelné živé ploty mohou být méně udržované či volně rostoucí. V zahradách se vlastnosti plotů ze živého materiálu, tedy trvalek a dřevin, dají uplatnit stejně dobře jako ve volné krajině. Pro každou, i tu nejmenší zahrádku existuje alternativa a možnost výběru právě toho správného živého plotu podle funkcí, které očekáváme a prostoru, který můžeme v zahradě oplocení vymezit.
TIP: Tím, že zabráníme proudění pravidelného větru, můžeme pozemek výrazně oteplit a omezit jeho vysušování. Pokud však potřebujeme v daném prostoru ještě vyšší teploty, např. pro pěstování teplomilné zeleniny, je vhodné živý plot na severní straně záhonů tvarovat do paraboly, která odkloní vítr pryč a zkoncentruje sluneční záření přímo na záhon tzv. sluneční past.
Travnaté plochy
Květnaté louky se všemi přechodnými typy od suchobytných až po mokřadní společenstva s různou úrovní péče a časově diferencovanou dobou sklizně splňují požadavky na vytvoření přírodě blízkých biotopů. Zahrada není obývací pokoj a trávník není koberec. Je opravdu nutné všechny travní plochy na zahradě vysekávat na minimální strniště pouze proto, že to vypadá uklizeně?
V současné době je v důsledku zvyšování průměrných teplot a nerovnoměrného rozdělení srážek stále více nových ploch zatravňováno travinobylinnými směsmi. Druhově pestřejší společenstva jsou vůči klimatickým výkyvům podstatně stabilnější než doposud hojně vysévané chudé trávníkové směsi se zastoupením pouze tří travních druhů jílek vytrvalý (Lolium perenne), lipnice luční (Poa pratensis) a kostřava červená (Festuca rubra).
POZOR! Nadměrný přísun živin, hlavně dusíku, podporuje zvyšování podílu travních druhů, které následně svým nadměrným rozvojem v porostu konkurují méně vitálním druhům rostlin. Mulčování snižuje druhovou pestrost a nedoporučuje se.
Štěrkové záhony
Květinové záhony jsou všeobecně oblíbené nejen na zahradách, ale i ve veřejné zeleni. Správně založené a udržované záhony přitom mohou být chytrým a efektivním pomocníkem v systémovém řešení hospodaření se srážkami a dešťovou vodou. Jednou z možností jak květin takto využít je vytvořit smíšený trvalkový záhon.
Jedná se o záhony, které při správném návrhu a výsadbě jsou atraktivní po celý rok, ale zároveň jsou mnohem méně nákladné na údržbu než klasické záhony. Je to dáno skutečností, že se při návrhu využívá přirozených vlastností a chování rostlin a jejich vzájemné kombinování. Z rostlin se totiž nevytváří statický živý obraz, jak jsme tomu zvyklí z klasických záhonů, kde se rostliny musí usměrňovat a udržovat na vymezeném prostoru. Ve smíšeném trvalkovém záhonu se rostliny volně rozrůstají podle své přirozené tendence, přesévají se či ustupují a člověk — zahradník jen tu a tam dohlídne, aby byl celek harmonický a nepřevládlo pouze pár silnějších druhů. Výsledkem je pak volnější, divočejší kompozice, směs, působící přirozeněji. To tedy neznamená, že by záhony nepotřebovaly pravidelnou péči, jen ji vyžadují jinou a méně častěji.
Velkým pomocníkem při snižování náročnosti na údržbu trvalkových záhonů je minerální mulč (štěrk, písek, recyklát aj.), který oceníme především při pletí. Přes vrstvu 5–7 cm se podaří zakořenit pouze málo plevelům a ty se později snadno vytrhnou.
Dešťové záhony
Mezi laickou veřejností není pojem dešťové záhony nebo dešťové zahrady zatím příliš známý. Jedná se v podstatě o menší či větší okrasné záhony v parcích nebo zahradách, které svým speciálním umístěním pod úrovní okolního terénu a osázením odolnými trvalkami vytvoří rezervu pro zpomalení průtoku vody pozemkem při přívalových deštích.
V současnosti stále přibývá zpevněných ploch, čímž je omezeno přirozené vsakování srážek rovnou do půdy a pak i jejich postupné vypařování. To přináší problémy s nedostatečnou kapacitou kanalizace i vodních toků. Každý litr vody, který odteče z našeho pozemku, může být tou pověstnou poslední kapkou, kvůli níž přeteče protipovodňová hráz na spodním toku řeky, který bývá většinou hustě obydlen.
Zelené střechy
Zelená neboli vegetační střecha je vlastně záhon vytvořený na střeše domu. Vytváří živý, různobarevný mikrobiotop, měnící se během ročních období a v průběhu měsíců až let dosáhne ustáleného společenství. Jedním z adaptačních zařízení, které zvyšuje schopnost zejména urbanizované krajiny přizpůsobit se změnám klimatu, jsou zelené střechy někdy též nazývané vegetační střechy nebo střešní zahrady. Napomáhají srážkovou vodu zachytit, odpařit, akumulovat, využít pro rostliny a zpomalit její odtok do kanalizace.
TIP: Zelená střecha představuje technologii příznivou pro životní prostředí – je to způsob, jak alespoň kousek zastavěné plochy vrátit přírodě. A může se začít v malém, například ozeleněním ptačí budky, hmyzího hotelu, zahradního WC nebo králíkárny či dřevníku. Ozelenit lze i přístřešek na popelnice nebo kapličku s elektroměrem či plynoměrem. Zelenou střechu má ten, kdo myslí na budoucnost.
Klimatest vaší zahrady
- Sázíte rostliny vhodné pro dané místo/stanoviště?
- Sázíte všude, kde to jde a podporujete biodiverzitu rostlinné i živočišné říše?
- Pracujete/zahradničíte bez rašeliny?
- Poutáte uhlík v zahradě pomocí kompostování, mulčování a zeleného hnojení?
- Sázíte na biologické prostředky a metody při práci na zahradě a při ochraně rostlin?
- Sbíráte/zadržujete a ukládáte dešťovou vodu v zahradě?
- Zaléváte úsporně?
- Snižujete svoji uhlíkovou stopu tím, že nakupujete u regionálních producentů?
- V zahradě zpracováváte všechen organický materiál ze zahrady (posečenou trávu, vyřezané větve, listí) přímo na místě a tím šetříte/zbytečně nezvyšujete dopravou CO2?
- Používáte zahradní techniku s mírou a cíleně, přednostně na lidský, případně elektrický pohon?
- Jsou stavby v zahradě a mobiliář vyrobeny z lokálních a obnovitelných surovin/zdrojů?
- Dbáte na ekocertifikované produkty bez plastů a tropického dřeva?
- Než něco vyhodíte, zkusíte to darovat, recyklovat, znovu využít k jinému účelu?
- Upřednostňujete opravu před nákupem nového?
Pokud jste na všechny otázky odpověděli ano, je vaše zahrada připravena odolat klimatickým změnám. Nicméně vždy je co vylepšovat.
Více informací můžete nalézt na prirodnizahrada.eu nebo v brožuře Jak na sucho.