Podcast Rozhovory pro učení na dálku

Aktuální situace a výuka na dálku více než kdy jindy ohrožuje duševní zdraví dětí. V dnešní epizodě se zaměříme zejména na žáky, někteří se již částečně vracejí do škol, a také na jejich učitele. Jak posilovat na dálku školní a třídní klima? Jak podporovat pozitivní vztahy mezi žáky i mezi žáky a učiteli? A jak se připravit a dobře zvládnout zpětnou adaptaci na školu? Na tyto a další otázky odpovídá Anna Kubíčková z ČOSIV (České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání).

S Tomášem Peterkem, učitelem 2. stupně na ZŠ Skřipov, jsme se už potkali na jaře u tématu výuka v reálném životě. Distanční výuka stále trvá, navíc je zima a přirozeně nás to nutí trávit více času doma než venku. Přesto vnímáme, že je tím spíš nutné děti nadále motivovat a posílat na čerstvý vzduch. Co je pro žáky motivací jít ven? Jaké aktivity jim nabídnout například ve fyzice, chemii nebo přírodopisu? Kde vzít vhodné pomůcky a jak vysvětlit rodičům, že i chvilka nepohody venku v zimě může přinést mnohem víc, než výuka u počítače?

Situace v souvislosti s epidemií je (nejen ve školství) stále složitá. Stále více lidí však volá po změně a přeje si, aby se ozval trochu jiný hlas. Pozvání k rozhovoru přijala Marie Gottfriedová – ředitelka základní školy a zároveň zastupitelka v Trmicích, která se volání po změně nebála zveřejnit, a především jde sama osobním příkladem mnohým kolegům i dětem. Jak by změna měla vypadat? Co současná situace přináší a jakým způsobem s výzvami pracuje přímo ve škole?

Zažíváme další období omezení, školy zajišťují výuku online. Učitelé už možná jsou lépe vybaveni a připraveni na online výuku, avšak stále hledají způsoby, jak žáky doma zaktivizovat a jak propojit učení s reálným světem. Možná, že by na to mohli jít přes odpadky. V dnešním podcastu prozkoumáme různé možnosti s lídrem spolku Trash Hero Honzou Barešem.

Po velmi obtížném období v souvislosti s pandemií, karanténou a učením na dálku se školy postupně částečně otvírají. Organizačně to není vůbec jednoduché ani pro žáky, ani pro samotné pedagogy. Před učitele je tak kladena další výzva: navázat na přetrženou nit ve vzdělávání. Konkrétní tipy, jak tímto obdobím co nejlépe projít, s námi dnes sdílí Kristýna Baumová a Eva Kováčová z Centra primární prevence při o. p. s. Magdaléna, které se tomuto tématu věnují ve sborníku technik pro třídnické hodiny v době po karanténě s názvem „Jsme z toho venku?“.

V době, kdy je vzdělávání zajišťováno především online, nabývá na důležitosti výuka v reálném prostředí. Žáci i učitelé se sice vyrovnali s novou formou výuky a zručně využívají online nástroje, začínají ale vnímat, že klesá motivace pro učení. Udržení pozornosti žáků a jejich zaujetí pro učení se jeví stále obtížnější. Pojďme se zaměřit na jednu z možných příčin tohoto stavu, a tou je smysluplnost učení. V online výuce je totiž pouhé plnění a odevzdávání úkolů dlouhodobě neudržitelné – žáci přestanou vnímat smysl takové výuky. Možným řešením je provázání učiva s reálným životem žáka. O tom, jak takovou výuku zajistit, si dnes budeme povídat s Tomášem Peterkem, učitelem 2. stupně ZŠ Skřipov.

Zdálo by se, že otevřené bádání je možné až u starších žáků. Dnešním hostem je Anička, žákyně 1. třídy a nadšená badatelka, která tuto domněnku hravě vyvrátí. Bádání zvládla, a to i při výuce na dálku. Pedagogům i rodičům sdílí s podporou Jiřího Vorlíčka podrobně, jak to celé probíhalo.

Badatelství nebo také Badatelsky orientovaná výuka je metoda, která využívá při výuce postupy vědeckého výzkumu. Společně s Martinem Křížem, programovým ředitelem ekocentra Chaloupky, se v dnešní epizodě zaměříme se na možnosti, jak bádat na dálku anebo dokonce přímo online.

Vzdělávání na dálku výuce venku příliš nesvědčí, učitelé mají starost spíše s technickým zabezpečením výuky, motivací žáků či se zabezpečením výuky tam, kde žáci třeba nemají přístup k internetu. Je výuka venku za těchto okolností důležitá? Dnešním hostem je Martin Kříž, programový ředitel školského zařízení pro zájmové a další vzdělávání Chaloupky.

Při rozhovorech s učiteli se dozvídáme, že k hodnocení žáků na dálku přistupují různě. Někteří  známkují tak jako dřív,  jiní dávají jen jedničky, mnoho dalších zkouší slovní hodnocení a někteří raději nehodnotí vůbec. Dalo by se říct, že učitelé hledají cesty k novým přístupům k učení na dálku, při kterých současně překonávají mnoho překážek.

Jak a zda vůbec v současné situaci žáky hodnotit, jsme se zeptali Jany Kratochvílové, vedoucí katedry pedagogiky PedF MU se zkušeností z českého i zahraničního školství.

Školní výuka se už nějakou dobu odehrává na dálku. Žáci se učí z velké části sami, bez dohledu učitelů. Někteří učitelé zavedli poměrně přísný způsob odesílání a opravování úkolů, jiní se o naopak o výsledky žáků zajímají jen velmi málo. Jak vlastně pracovat v učení na dálku s chybou? O tom se v rozhovoru bavíme s naším hostem Janou Stejskalovou, která lektoruje seminář o Práci s chybou ve vzdělávací organizaci Job.