Podcast

Učení na dálku vytváří mnoho výzev nejen pro učitele, ale také děti a jejich rodiče. Jak často si uvědomujeme, že žádný učený z nebe nespadl? Informačními rozhovory s různými osobnostmi – odborníky, učiteli nebo i rodiči, chceme reagovat na současnou situaci ve společnosti a zejména pak ve školství a dodat všem ve vzdělávání trochu jistoty v čase, která je velmi nejistá.

 

Moderují Jiří Vorlíček a Hana Mikulicová z Lipky – školského zařízení pro environmentální vzdělávání.

 

Dostupnost podcastu: RSS Feed, Spotify

 

Nefunguje-li vám přehrávání na této stránce, pravděpodobně používáte prohlížeč MS Edge nebo MS Explorer. Než se situaci podaří vyřešit, doporučujeme otevřít stránku v jiném prohlížeči (Chrome, Firefox, Opera) anebo si můžete na konci této strany stáhnout jednotlivé díly podcastu ve formátu MP3.

 



V době, kdy je vzdělávání zajišťováno především online, nabývá na důležitosti výuka v reálném prostředí. Žáci i učitelé se sice vyrovnali s novou formou výuky a zručně využívají online nástroje, začínají ale vnímat, že klesá motivace pro učení. Udržení pozornosti žáků a jejich zaujetí pro učení se jeví stále obtížnější. Pojďme se zaměřit na jednu z možných příčin tohoto stavu, a tou je smysluplnost učení. V online výuce je totiž pouhé plnění a odevzdávání úkolů dlouhodobě neudržitelné – žáci přestanou vnímat smysl takové výuky. Možným řešením je provázání učiva s reálným životem žáka. O tom, jak takovou výuku zajistit, si dnes budeme povídat s Tomášem Peterkem, učitelem 2. stupně ZŠ Skřipov.


Zdálo by se, že otevřené bádání je možné až u starších žáků. Dnešním hostem je Anička, žákyně 1. třídy a nadšená badatelka, která tuto domněnku hravě vyvrátí. Bádání zvládla, a to i při výuce na dálku. Pedagogům i rodičům sdílí s podporou Jiřího Vorlíčka podrobně, jak to celé probíhalo.


Badatelství nebo také Badatelsky orientovaná výuka je metoda, která využívá při výuce postupy vědeckého výzkumu. Společně s Martinem Křížem, programovým ředitelem ekocentra Chaloupky, se v dnešní epizodě zaměříme se na možnosti, jak bádat na dálku anebo dokonce přímo online.


Vzdělávání na dálku výuce venku příliš nesvědčí, učitelé mají starost spíše s technickým zabezpečením výuky, motivací žáků či se zabezpečením výuky tam, kde žáci třeba nemají přístup k internetu. Je výuka venku za těchto okolností důležitá? Dnešním hostem je Martin Kříž, programový ředitel školského zařízení pro zájmové a další vzdělávání Chaloupky.


Při rozhovorech s učiteli se dozvídáme, že k hodnocení žáků na dálku přistupují různě. Někteří  známkují tak jako dřív,  jiní dávají jen jedničky, mnoho dalších zkouší slovní hodnocení a někteří raději nehodnotí vůbec. Dalo by se říct, že učitelé hledají cesty k novým přístupům k učení na dálku, při kterých současně překonávají mnoho překážek. Jak a zda vůbec v současné situaci žáky hodnotit, jsme se zeptali Jany Kratochvílové, vedoucí katedry pedagogiky PedF MU se zkušeností z českého i zahraničního školství.


Školní výuka se už nějakou dobu odehrává na dálku. Žáci se učí z velké části sami, bez dohledu učitelů. Někteří učitelé zavedli poměrně přísný způsob odesílání a opravování úkolů, jiní se o naopak o výsledky žáků zajímají jen velmi málo. Jak vlastně pracovat v učení na dálku s chybou? O tom se v rozhovoru bavíme s naším hostem Janou Stejskalovou, která lektoruje seminář o Práci s chybou ve vzdělávací organizaci Job.


 

Epizody ke stažení ve formátu MP3

© LIPKA 2020