Článek světově proslulého českého ornitologa Tomáše Grima uveřejněný v Deníku N není jen pochvalnou recenzí a bezvýhradným doporučením nádherné nové knihy renomovaného zoologa Jiřího Moravce Za neznámými tvory amazonských lesů. Je rovněž důraznou pobídkou k přehodnocení některých tradovaných dogmat o Amazonii – jako plících světa a nejohroženějším zemském biomu. Ve stati nazvané Kde jinde hledat neznámé tvory než ve skoro neznámé zemi? uvádí Tomáš Grim přesvědčivě na pravou míru tento – podle jeho názoru – mediální kýč a seznamuje nás s faktem, že k nejohroženějším biomům naopak patří především společenstva nelesní, například temperátní stepi (tzn. vyskytující se v mírném podnebném pásu), a dále mediteránní křovinné biomy jako např. makchie, kterou známe jako pozoruhodné společenstvo vyskytující se např. v oblastech kolem Středozemního moře.

I pro mnohé ekopedagogy (přiznávám, že včetně mne) může být překvapením, že pokud jde o lesní společenstva, nejohroženějšími nejsou ony tak často zmiňované tropické deštné lesy, nýbrž lesy subtropické. Kromě dalších zajímavých skutečností Tomáš Grim uvádí i poněkud šokující informaci
o tom, že amazonské deštné lesy jsou doposud až na jednom z posledních míst pomyslného žebříčku poškození a ohrožení (sic!). Jak vidno, máme se stále co učit a naplňovat tak oblíbený slogan ředitelky Lipky Hanky Korvasové „věřme vědcům!“.

Nejen proto stojí celý článek nikoliv za rychlé přelétnutí, ale naopak za důkladné pročtení s následným přemítáním nad myšlenkami a doporučeními obou špičkových českých biologů. Ostatně, posuďte sami. (Deník N, 2. 2. 2024)

Aleš Máchal, 24. února 2024