Mrtvé dřevo = živá zahrada

Neuklízejme na zahradě příliš!

Mrtvé dřevo je vlastně všechno, jen ne mrtvé. I když se na první pohled může zdát zcela bez života, uvnitř to životem doslova pulzuje. Je důležitým stavebním kamenem živé zahrady. V přírodě – a tedy i v zahradě, kterou chceme přírodě co nejvíce přiblížit – má odumřelé dřevo své nezastupitelné místo.

Mrtvé dřevo nespí. Pilně pracuje.

Mrtvým dřevem myslíme ve skutečnosti dřevo ve fázi

rozkladu – procesu, kterému říkáme dekompozice. Tu mají na svědomí ze 71 % houby a bakterie a ze 29 % hmyz, především brouci. Ti všichni společně rozkládají dřevní hmotu a přetvářejí ji v živiny, substrát, úkryt i zásobárnu vody.

Když necháte v zahradě kus tlejícího dřeva, vytvoříte celý mikrosvět – svět, který pracuje bez našeho zásahu a zároveň pro nás.

Co všechno umí kus klády?

• Zadržuje vodu. Mnohdy víc, než sama váží. V době sucha ji uvolňuje, v období dešťů ji pohlcuje. Je to přírodní regulátor vláhy.

• Oživuje půdu. Tlející dřevo se mění na výživný substrát, ve kterém klíčí semena, rostou nové rostliny a stromky.

• Hostí vzácný život. Řada chráněných a ohrožených druhů brouků a jiných bezobratlých je na mrtvém dřevě zcela závislá. Pro ně je pařez domovem, jídelnou i porodnicí.

• Chrání krajinu. Ležící klády a větve pomáhají zpomalit odtok vody, brání erozi a vytvářejí členitý, zdravý terén.

• Zadržuje uhlík. Dřevo váže uhlík, který by se jinak uvolnil do atmosféry. Pokud bychom všechno mrtvé dřevo na Zemi spálili, vypustili bychom až osmkrát více uhlíku, než dnes produkuje spalování fosilních paliv.